Environmentální dopad plastových tašek a sáčků

Plastové tašky a sáčky mají bezesporu mnoho výhod. Jsou lehké, pevné, široce využitelné a běžní uživatelé za ně zaplatí v řádu několik korun. Zastánci plastových tašek dlouhodobě vyzdvihují jejich opakovaná použití a nízkou cenu. Rovněž se setkáváme s názory, že každý má právo zvolit si typ obalu, v němž si odnese nákup nebo balenou potravinu. Ale protože každá mince má svůj rub a líc, je nutné si i zde uvědomit dopady spojené s používáním těchto produktů, které se pro lidstvo sice staly fenoménem současné doby, nicméně rovněž environmentálním problémem globálních rozměrů.

Devastace podmořského života

Používání plastových sáčků a obalů přímo či nepřímo dopadá na všechny zvířecí druhy napříč kontinenty, ale ty, jež žijí v moři, jsou ohroženy nejvíce. Lidé každoročně spláchnou do moře přes osm miliónů tun plastů – 80 % pochází z pobřeží, zbytek má na svědomí lodní doprava. Plastové láhve, obaly, pytle, těsnění, hračky nebo poškozené rybářské sítě jsou unášeny mořskými proudy a rozmělňovány na menší kusy. Na hladině oceánů se následně shlukují a vytváří plovoucí plastové ostrovy (pravděpodobně největším z nich je Great Pacific Garbage Patch, který v závislosti na ročním období a mořském proudění zabírá plochu od 700 000 po patnáct miliónů kilometrů čtverečních). Ryby a další mořští živočichové často mylně zaměňují plastové částečky za potravu, vzhledem k tomu, že obsahují zbytky skutečného jídla, případně čistě kvůli podobnosti s jejich přirozenou kořistí. Pozření těchto předmětů pak zpravidla vede k pomalé a bolestivé smrti těchto živočichů. Plasty se pak díky potravnímu řetězci dostávají i do těl jiných živočichů, např. ptáků, kteří se rybami živí.

Neudržitelné náklady

Ačkoliv plastové sáčky a tašky vydrží stovky let, než se v přírodě biologicky rozloží, faktem zůstává, že většina z nich je použita pouze jednou a následně vyhozena. Mnoho z nich končí na skládkách, spousta dalších je však ponechána osudu v přírodě. Kromě masivního zaplavování planety plastovým odpadem to rovněž ústí v obrovské veřejné výdaje – vlády zemí vynakládají stovky miliónů na aktivity spojené s likvidací plastového odpadu. Plastové sáčky se nám možná zdají levné na pokladně supermarketu, ale jejich cena je ve skutečnosti výrazně vyšší.

Plýtvání přírodními zdroji

Výroba plastových sáčků je energeticky náročný proces zahrnující vypouštění velkého množství škodlivých emisí do atmosféry. Důsledkem je zhoršující se kvalita vzduchu a zároveň jde o příklad naprostého plýtvání přírodními zdroji. Obrovská množství energie jsou vynakládána na produkty, jejichž čas užívání člověkem se pohybuje v řádu hodin, častěji pouze minut. Obecně se udává, že k výrobě plastové tašky či sáčku z polyetylenu (PET, LDPE, popř. HDPE) je vzhledem k jejich hmotnosti potřeba zhruba dvojnásobné množství ropy (např. na výrobu silnějšího mikrotenového sáčku vážícího 4 gramy je potřeba 8 gramů ropy a při spálení se uvolní kolem 25 gramů CO₂. K výrobě deseti plastových tašek o celkové váze 500 g je pak potřeba 1 kg ropy a při jejich spálení se do ovzduší dostanou cca 3 kg CO₂).

Papírové sáčky a tašky

Papírové sáčky jsou vyráběny z obnovitelných zdrojů, jsou snadněji recyklovatelné a biologicky rozložitelné v mnohem kratší době než plastové tašky a sáčky. Jejich dopad na životní prostředí, ekosystém a organismy zde žijící je pak neporovnatelně nižší.

Zajímavosti

• Papír se rozloží průměrně za 4 měsíce v závislosti na prostředí a přírodních podmínkách, igelitová taška  (PVC) se rozloží za 30 let, PET lahev za 70 let, polystyrenový obal nikdy.
• V Evropské unii se každoročně spotřebuje 100 miliard plastových sáčků.
• Průměrně každý Evropan spotřebuje 200 plastových tašek ročně.
• 89 % plastových tašek se v EU použije pouze jednou.

A jaké sáčky a tašky používáte při nákupu vy? Až budete příště postaveni před volbu, zda zvolit papír, nebo plast, mějte tyto informace na mysli.

Zdroje:

http://www.denik.cz/ekonomika/konec-igelitek-sacky-na-pecivo-zustanou-20150429.html
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/more-dokazu-zbavit-plastu-za-deset-let-tvrdi-mlady-holandan-boyan-slat